Váha: odhadem 150Kg; Tupláky kafe: 1; Počet předmětů, které musím dokončit do května: 3; Vypracováno: 0%
03:10 Chtělo se mi to zabalit. Chtělo se mi sklapnout kufry a najít si něco, k čemu se hodím. Měla jsem připravenou řeč o tom, že jsem to pochopila, že ze mě nikdy nebude akademicky vzdělaná umělkyně, že je to vlastně proti mojí přirozenosti a přesvědčení a že to trápení tedy ukončíme.
Mike byl jiného názoru. Zarytě mne a snad i sám sebe přesvědčoval o mých kvalitách o jeho odhodlání mi pomoci překonat můj problém. "Byla by to strašná škoda! Nemůžeš odejít! Nemůžeš odejít protože přece víš jak moc John miluje tvoji práci!!!" Vytřeštila jsem na něj oči pátrala po tom, jestli ví, co říká...
23:12 V prváku jsme měly jet na školní výlet. Jen do Newcastlu - oběhnout pár výstav. Na nádraží jsme se sešli sami dva. Nikdo jiný nebyl v pondělí ráno dost střízlivý. V poledne byl čas na oběd. Šli jsme spolu a dali si víno. Tedy první lahev toho dne. Následovaly další,čím dál zastrčenější galerie a po nich večeře s další lahví a po ní ta lahev ve vlaku... Poslední hřebíček do rakve v níž hluboce spala moje soudnost. Pamatuju si svůj uplakaný pohled do země a jeho ruce na mých ramenou a hluboký hlas opakující pořád dokola "Proboha! Prober se! Jsi z nich všech nejlepší!"
O šedesát minut později mi dýchal na krk v rytmu pohybů, které ustaly příliš brzy na to, aby mohly stát za to všecko co způsobyly....
Ahoj,
OdpovědětVymazattak jsem se začetla do Tvého blogu. Líbí se mi styl, jakým píšeš a vypadá to, že máš zajímavý život, o kterém je zajímavé číst. Na druhou stranu jsou všechny příspěvky negativní a to mě trochu odrazuje se vracet... nicméně ze zvědavosti počkám, jak se to vyvine :)
Tak zmiňuji to na začátku, že mám tendenci psát když je nejhůř... Ale většinou to mívá v horizontu několika měsíců dobrý konec ;-)
Vymazat